Anubis

Anubis - (někdy též Anúpev, přesněji pravděpodobně Inpu; řecky Aνουβις - Anúbis, etymologie jména je neznámá a byla nejasná už Egypťanům, egyptolog Kurt Heinrich Sethe mu pravděpodobně chybně přisuzoval význam „pes“), staroegyptský bůh zemřelých, pohřebišť a mumifikace zobrazovaný v podobě šakala nebo muže s šakalí hlavou. Patří k nejstarodávnějším egyptským bohům, současně jeho uctívání trvalo až do konce starověku. V Egyptě byl spojován s významově nebo ikonograficky blízkými bohy (Sokar), s některými nakonec splynul, resp. je víceméně vstřebal (Vepuaet, Chentiimentiu), přičemž jejich jména se stala Anupovými epitety.

Nejdříve v období Střední říše, kdy v pohřebním rituálu nabyl na významu kult Usira a zastínil tak ostatní podsvětní bohy, byl Anup zapojen do okruhu usirovských mýtů, nejpozději v Nové říši začal být spojován nejen s mumifikací, ale i s obřadem otevírání úst, který byl jednou ze záruk posmrtného života. Pro souvislost s Usirem se Anupův kult v době helénismu nakonec objevuje spolu s kulty Serapida a Isidy (egyptské Esety) i v antickém světě, přežíval ještě v době křesťanství.

Hlavním střediskem Anupova kultu byl 17. hornoegyptský kraj označovaný jako „(Kraj) Anupův“ a jeho hlavní město Sako, řecky Κυνουπόλις - Kynopolis (v překladu „Město psa“) ležící pravděpodobně v oblasti dnešního el-Késu ve středním Egyptě. Pro jeho velký význam v pohřebním kultu byl ovšem uctíván v řadě jiných míst, a to nejen na královských nekropolích.