Ra

Starověcí Egypťané měli dobrý důvod pro to, aby považovali slunce za důležitý zdroj síly: úspěšná sklizeň byla totiž přímo závislá právě na slunci a také na každoroční nilské záplavě. Ra byl nejvýznamějším bohem slunce.

Jeho kultovním střediskem byla Heliopole kde úřadovalo velmi mocné kněžstvo. Od vlády krále 4. dynastie Radžedefa bylo zavedeno další z faraonových pěti jmen, a to přídomek "Syn Raův", který zdůrazňoval královu totožnost s bohem. Nejdůležitějším bodem Raova kultu byl obelisk nebo kámen benben.

Z mýtu Zkáza lidstva je Ra popisován s kostmi, tělem a vlasy starce, ale jeho božství je zřejmé, protože kosti má stříbrné, tělo zlaté a vlasy z lapisu lazuli. Tento popis zřejmě odpovídá kultovní soše, která byla nalezena v nau, neboli schránce v každém chrámu a v níž byla umístěna samotná božská podstata.

Bůh Ra byl všudypřítomný a velmi mocný. Díky procesu slučování byl Ra spojen s dalšími božstvy, například Amonem= Amon- Ra a Horem= Ra- Harachtej. Ra byl ztotožněn také s jinými bohy, jeden z textů na zdech hrobek v Údolí králů v době Nové říše se nazývá "Litanie Ra" a Ra zde plní stejnou úlohu jako Osiris, bůh mrtvých.